Recenze: The Tales of Beedle the Bard (J. K. Rowling)

Tak. Konečně se dostala tahle knížka i ke mně (i když byla vydaná už někdy v roce 2008, shame on me!). Je to ona dětská knížka, kterou dostala Hermiona v 7. díle Harryho Pottera od Brumbála a díky níž se jim podařilo… no však víte co všechno (kdyby mezi vámi snad byl někdo, kdo ještě nečetl/neviděl HP a já bych mu zničila zážitek zbytečnýma spoilerama).

O tom, že ta knížka ale existuje i ve skutečnosti, jsem se dozvěděla až docela nedávno, v podstatě náhodou. No a jelikož strašně ráda soudím knihy podle obalu, tak jsem prostě The Tales of Beedle the Bard musela mít už jenom z toho důvodu, že ten obal je prostě fakt povedenej a i kdyby to bylo blbý, tak by mi na poličce dělal parádu. 😀 🙂

Knížka se dá přečíst během hodiny (ale je lepší si ji trochu šetřit) a je přímo mířená na dětské publikum (čarodějné i mudlovské), i když je po každém příběhu několik stránek od Albuse Brumbála s jeho komentáři k ději, morální stránce příběhu a tak. Příběhů je dohromady 5, každý je o něčem jiném a svým způsobem jsou to prostě klasické pohádky (trochu jako od bratří Grimmů, takže trochu drsnější). 🙂

Co mě ale příjemně překvapilo bylo, že je ta knížka napsaná vážně hezky. A Rowlingová si s každým příběhem vyhrála, i když měl třeba jen několik stránek. Dost jsem se bála, že to prostě bude v podstatě komerční blbost, která bude jenom stavět na slávě Harryho Pottera, naštěstí je ale knížka hodně povedená. Můj nejoblíbenější příběh byl určitě „The Warlock’s Hairy Heart“ („Mágovo chlupaté srdce“), protože prostě mít chlupatý srdce mi přišlo dost divný a vtipný. 😀

Samozřejmě první, po čem jsem začala pátrat hned po otevření, bylo znamení relikvií smrti u Příběhu tří bratří a zklamaně jsem si ho tam musela domalovat sama… 🙁 😀

Obecně má knížka hodně dobrý recenze a mě samotnou potěšilo jak dobře je napsaná. Navíc jde část z vašich peněz na charitu Lumos, takže budete mít super knížku do sbírky a navíc uděláte dobrý skutek. 🙂

Zkuste ji, stojí za to. 🙂

 

A.