?>
Erasmus 2015,  Norsko

Kannesteinen Rock a poslední týden v Norsku

Příští úterý odjíždíme z Norska domů. Je to dost zvláštní a hádám, že mi Norsko začne chybět hned jak přijedeme na trajekt. S Jirkou jsme se proto rozhodli využít jediného dne kdy mělo být ještě hezky a vyjet si na menší výlet k pobřeží Atlantského Oceánu. Velké výlety už se moc realizovat nedají, jelikož je tu světlo průměrně 5 hodin denně a poté tu je neprostupná tma. I přes den má ale člověk pocit, že tu slunce neustále zapadá, protože nikdy pořádně nevyleze nad obzor. Měli jsme proto v plánu navštívit slavný Kannesteinen Rock, který najdete skoro v každé příručce o Norsku a je asi dvě hodiny od Voldy.

Nejlepší asi bylo, že bylo všude pusto prázdno. Kromě nás tam nebyl vůbec nikdo. V Norsku se vážně pozná, když člověk někam přijede mimo sezónu. 🙂 Nicméně Kannesteinen Rock tam na nás čekal, a i když byl menší než jsme čekali (podle tamní cedule jsme nebyli jediní), byl pořád docela impozantní.

Kannesteinen Rock

Bylo nám líto jet hned zase domů, když jsme jeli dvě hodiny k moři jenom kvůli kusu kamene, takže jsme ještě dojeli na druhý konec zátoky, kde se na skále tyčil prastarý maják. Podle stezky co k němu vedla bylo jasné, že tam už dost dlouho nikdo nešel (i když tam bylo parkoviště pro turistické autobusy). Výhled z majáku byl fajn, až na to, že trochu připomínal výhled z šikmé věže v Pise, jak se maják stářím naklonil nad útesy. 😀

Na poslední výlet to ale bylo fajn. 🙂

cesta k majáku

IMG_6125

Dneska bylo překvapivě taky docela hezky, takže jsme šli s Jirkou nad Voldu k jezeru Vardehornet. Byli jsme tam před pár měsíci stanovat, teď ale bylo všechno pod sněhem a nahoře hustě sněžilo.

Zítra zkusíme naložit auto a snad se nějak všichni poskládáme. V nejhorším případě je ještě čas poslat nějaké věci domů poštou. A příští úterý vyrážíme domů.

 

A.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.