-
Zima v New Yorku
I když New York leží na úrovni Španělska, je tu přes zimní měsíce docela zima. Zvlášť na takové ty vnější aktivity. Do svého příručního batůžku (o objemu nicotných 18 litrů) jsem se proto balila podobně jako na hory- základem bylo termoprádlo z merina a teplé ponožky. I když jsem se balila na 10 dní, v podstatě jsem nevěděla co si sbalit dál. Pár triček, hygienu, notebook, nabíječky a čokoládu na cestu a tím to pro mě skončilo. Teď když tu jsem, jsem ráda, že jsem se zvládla sbalit takhle nalehko (váha ukazovala přesných 5 Kg), člověk tak s sebou nemusí tahat spoustu těžkých krámů. Každý den vyrážím ven nabalená snad…
-
Jak jsem jela do Ameriky
Leden je pro spoustu mých vrstevníků měsíc, kdy se drtí na zkoušky. Díky Erasmu v Norsku (kde mi zkoušky skončily už 3. prosince) jsem měla víc než měsíc volno před začátkem letního semestru. Už snad někdy v červnu minulého roku jsme si s Jirkou říkali, že by bylo škoda celý měsíc prosedět doma a že si někam zaletíme. První návrh byl zaletět si někam do tepla- nejspíš JV Asie, kde je v lednu hlavní turistická sezóna, ale finální výběr jsme přenechali error fare letenkám. Nakonec se nám ale v září podařilo sehnat letenky někam úplně jinam. Díky chybě v systému jsme dostali možnost strávit 10 dní v NYC za 5500…
-
Co zařídit před dlouhodobým výjezdem
Když se člověk rozhodne odjet z domova na několik týdnů či měsíců pryč, je fajn si vyřídit některé záležitosti předem. Skvěle o tom napsala Eliška s batohem, já ještě několik věcí doplním z vlastních zkušeností. Pojištění Nejdůležitější je určit si, jaké cestovní pojištění vlastně potřebujete- turistické, pracovní apod., dále také, pokud hodláte provozovat adrenalinovější sporty, nezapomeňte se na ně připojistit! Jelikož jsem stále student, zařizovala jsem si letos dlouhodobé (roční) pojištění přes ISIC (u pojišťovny UNIQA) viz. zde. Líbilo se mi na něm hlavně to, že mi jedno pojištění zahrnulo jak pracovní výjezd do Anglie, tak studijní výjezd do Norska. Naštěstí (nebo bohužel) jsem s nimi nemusela nic řešit, takže…
-
O cestě domů a kulturním šoku
V úterý v 6:30 ráno jsme naposledy zamávali Voldě a vyrazili na pomalou a dlouhou cestu domů. Noc předtím jsme strávili u jedné moc milé Češky, která ve Voldě žije už pěkných pár let (a nesnáší Norsko), která se o nás moc hezky postarala. První zastávka byla Oslo, do kterého jsme zhruba po 9 hodinách jízdy dorazili. Naše obavy ohledně norské zimy a počasí se naštěstí nevyplnily, silnice byly průjezdné a ani jsme nemuseli nasazovat řetězy. 🙂 A já jsem si cestou splnila poslední položku na svém „to see in Norway“ listu- viděla jsem losa! (teda popravdě to byla losice a neměla parohy, ale i tak jsem spokojená. 😀 ).
-
Low-cost lifestyle po norsku
Snažit se žít v Norsku přiměřeně low-cost není zrovna jednoduchý. Každý, kdo se snaží držet stanoveného budgetu, musí prostě zkousnout, že tu všechno bude dražší. Je tu ale pár věcí, které člověku pomůžou alespoň trochu udržet své náklady v určitých mezích. NÁKUPY Asi nejlevnější variantou je zkusit dumpster diving. Jednoduše lovit věci z velkých kontejnerů za obchody. Vyhazuje se tu opravdu ve velkém a když je člověk dost opatrný, nebojí se vlézt hluboko do kontejneru a nechytí ho, může nalézt celkem dobré poklady. S Jirkou jsme to tu zkoušeli jednou, ale v podstatě bez valného úspěchu.