-
Recenze: Nesmrtelnost (Milan Kundera)
Dnes, na Velikonoční pondělí, jsem dočetla svou druhou Kunderovu knížku – Nesmrtelnost. A už zase jsem z ní na řadě rovin dost vyjevená. Moje první seznámení s Kunderou proběhlo skrze jeho (asi nejslavnější) knihu Nesnesitelná lehkost bytí a to v podstatě jen proto, že mě zarazilo, že jí zná i Joey z Přátel, což mi přišlo tak strašně nepravděpodobné (a po přečtení ale vlastně docela logické), že jsem si ji musela přečíst taky.
-
Jídlo a život v autě
Vaření jídla patří asi k těm méně oblíbeným činnostem, když se člověk rozhodne žít nějakou dobu v autě (nebo vlastně i v karavanu apod.), spolu třeba s umýváním nádobí (se kterým musíte dojít do umývárky, což sice pár dní vypadá jako docela zábava, ale po měsíci už byste dali cokoliv za to mít pod plachtou taky dřez a zavedenou vodu 😀 ), nebo se sprchováním po směně v unisex veřejných sprchách v pátek večer, když kemp praská ve švech.
-
Recenze: The Tales of Beedle the Bard (J. K. Rowling)
Tak. Konečně se dostala tahle knížka i ke mně (i když byla vydaná už někdy v roce 2008, shame on me!). Je to ona dětská knížka, kterou dostala Hermiona v 7. díle Harryho Pottera od Brumbála a díky níž se jim podařilo… no však víte co všechno (kdyby mezi vámi snad byl někdo, kdo ještě nečetl/neviděl HP a já bych mu zničila zážitek zbytečnýma spoilerama). O tom, že ta knížka ale existuje i ve skutečnosti, jsem se dozvěděla až docela nedávno, v podstatě náhodou. No a jelikož strašně ráda soudím knihy podle obalu, tak jsem prostě The Tales of Beedle the Bard musela mít už jenom z toho důvodu, že…
-
Recenze: Station Eleven (Emily St. John Mandel)
Nějakou náhodou jsem letošní rok začala výhradně dystopickými romány. Nový rok jsem oslavila s knížkou Brave New World od Huxleyho, pak jsem přešla na Elfriede Jelinekovou (Milovnice), což vlastně není ani dystopie, ale člověku to nastaví docela drsné zrcadlo, až jsem se přes několik dalších nakonec dostala k Station Eleven (v češtině Stanice 11) od Emily Mandel. Na knihy o zkažené budoucnosti lidstva si člověk docela zvykne díky klasikám (třeba Orwellovo 1984 nebo 451 stupňů Fahrenheita od Bradburyho), v podstatě je to pokaždé celkem hrůza a člověk se vážně nemá na co těšit. Station Eleven je ale úplně jiná. Má v sobě několik dějových linií, které se dají jednoduše rozdělit na…
-
4 tipy na venkovní zašívárny v NY
New York je strašně busy město. Vlastně tak moc, že to člověka dokáže buď kompletně nabít, nebo kompletně vysát. Slovní spojení jako „vír velkoměsta“ nebo „rozvášněný dav“ mě vždycky naplňovaly čirou hrůzou, takže je asi jasné, co udělal New York z těch dvou možností se mnou. Posedávání po kavárnách je sice fajn, ale zas je škoda prosedět tam celý den. Kam si tedy v New Yorku zajít, když už aut, lidí, mrakodrapů a odpadků máte dost? Je toho určitě mnohem víc, ale za těch několik dní se mi podařilo vypátrat v podstatě tady ty 4 místa, kde si člověk mohl trochu vydechnout, projít se a dokonce vidět i několik stromů,…