Kanadský město vs. vesnice

Musím se přiznat, že při loňském rozhodování, kde strávíme následující rok (či víc) života, šlo snad úplně poprvé nějaké plánování dost stranou. Vzhledem k tomu, že jsem při našem odletu neměla pracovní víza, ještě zhruba v půlce února minulého roku jsme nevěděli, kam bychom vlastně chtěli letět. Měli jsem nějakou mlhavou představu o tom, že bychom chtěli bydlet blízko hor, ale když už jsme se konečně dokopali podívat se na mapu Kanady, městečka jako Banff, Canmore nebo Whistler jsme automaticky přeskočili.

Řekla bych, že to bylo částečně z toho důvodu, že jsme předešlý dvě letní sezóny strávili prací v amerických resortech právě v takovýchto malých turistických městech. A i když je skvělý mít přírodu hned u domu, nese to s sebou taky několik vedlejších faktorů.

Takhle nějak jsme ty klady a zápory vnímali my:

Kanadská vesnice

Jen pár vysvětlivek:

• Nedostatek kvalifikované práce – tj. práce v jiném sektoru než ve službách (pro kluky se i v Canmore či v Banffu najde značné uplatnění ve stavebnictví, holky ten výběr ale mají dost omezený). Přes léto je to fajn, ale já jsem do Kanady jela s cílem nepracovat celý rok jen po restauracích a kavárnách a najít si takovou práci, která by mě profesně někam posunula a kterou bych klidně (a ráda) dělala i v Česku. O týhle cestě si můžete přečíst tu.
• Omezené služby – my třeba rádi chodíme do kina, které např. v Canmore vůbec žádné není.
  • Toto se týká nejen nabídky v obchodech, ale i třeba na kijiji.ca (kanadském bazoši), kde si místní můžou cenu prodávaných věcí pěkně nadsadit, protože je tam zkrátka miniskulní konkurence. Platí to popřípadě také v sekáčích, charity obchodech a dalších. Takhle zpětně ještě vnímám jako dost velký mínus, že v těchto vesničkách není žádná Dollarama, což je při low-costovém nakupování v Kanadě (i v USA) naprostý game-changer a seženete tam za pár šupů úplně všechno.
• Ceny v obchodech a podnicích – v Canmore či Banffu se vám jen těžko hledají podniky, které nemají turistické ceny a obecně i obchody s potravinami jsou o poznání dražší než v Calgary. Ve městě je o to jednodušší vytipovat si podniky pro místní, kde se najíte za rozumný peníz a nabídka je přirozeně širší.

Na druhou stranu je fakt, že zejména v horských rezortech se právě třeba ta nízká mzda kompenzuje opravdu širokou škálou benefitů – mezi nejčastější patří např. lyžařský skipas na celou sezonu (jehož cena se může klidně vyšplhat do tisíců dolarů) či různé slevy do vybraných podniků, slevněné ubytování v jiných rezortech stejné firmy a často i zaměstnanecké ubytování, na kterém se dá třeba v takovém Banffu skvěle ušetřit (na druhou stranu ne všechny rezorty jsou otevřené párům, které chtějí bydlet spolu, bydlení je většinou komunitní se sdílenou kuchyní atp.)

Nicméně to nic nemění na tom, že jsem pořád holka z vesnice a tak i když teď už rok bydlíme ve městě, pořád si nedokážu představit, že bych v ruchu velkoměsta měla strávit celý život. Kdybych měla dobrou práci, asi bych neváhala ani chvíli a šla bych bydlet do chaloupky někam do hor. 🙂

A teď proč jsme si pro život v Kanadě nakonec vybrali město:

Kanadské město

Všechny tyhle klady a zápory by se daly teoreticky napasovat i na města a vesnice v Česku, nicméně je tu několik podstatných rozdílů. V Česku jsem zvyklí, že z vesnice je to většinou pár (max. desítek) minut autem či MHD k nejbližšímu městu, ať už okresnímu či krajskému. V Kanadě (a v USA) jsou vesnice mnohem více odříznuté od okolního světa a obecně jich tu moc není. Zatímco v Česku člověk projíždí jednou dědinou za druhou, tady jsou jen pastviny, pole a sem tam nějaký ranch či malý shluk domů.

Tyhle horský vesnice jsou navíc zcela závislý na turismu. Když tedy nepřijedou lidi, nebude ani práce. V současný koronavirový krizi to vyústilo v to, že v Banffu, který je z 90 % závislý na turismu, přišlo o práci zhruba 6 000 z jeho 8 000 obyvatel a spousta zahraničních pracovníků (včetně Čechů) odjela zpátky domů.

Další věcí je, že pokud tu člověk nemá auto, je odříznutý o to víc. V Česku mezi vesnicemi neustále jezdí autobusy (i kdyby jednou za hodinu), většinou mají i v sebemenší dědině několik zastávek a člověk se tak docela jednoduše dostane tam, kam potřebuje i bez auta. Tady to tak nefunguje. Autobusy mezi Calgary a Banffem tu jezdí zpravidla jednou za den, pouze s jedinou zastávkou v obou destinacích. Další věcí je, že tu není žádný celoprovinční dopravce (jako krajský IDS JMK na Moravě), ale veřejná doprava je mezi městy zprostředkovávána různými soukromými společnostmi (tj. není pevně stanovená cena). Zkrátka se tu moc nepočítá s tím, že pokud nejste turista, nemáte auto. Nicméně sehnat si auto, jakmile jste jednou v Banffu (nebo Canmore, Jasperu, Whistleru…) se může ukázat jako pěkný oříšek, jelikož nabídka je značně omezená (a tudíž předražená) a pokud si nesežene od místních odvoz, musíte tak absolvovat další 3hodinovou cestu autobusem do Calgary, kde je těch aut k prodeji víc.

Kdybych se tedy měla rozhodovat znova, vybrala bych si stejně. I když je teda fakt, že v době stále ještě probíhající koronavirový krize jsem nejednou záviděla kamarádům z Canmore a Banffu, že můžou všechen ten volný čas využít k loudání se po venku (i když dost omezeně) a užívat si tahle města zase jednou bez turistů.

Pro člověka, kterýmu je celkem jedno, co bude v Kanadě dělat za práci, nevadí mu si krapet připlatit za to, že bude mít přírodu vyslověně za barákem, a sem tam si zajet do města pro neodkladný záležitosti (třeba koupi a pojištění auta), tomu bych klidně tyhle malý vesničky v horách doporučila. Kdo se ale v Kanadě nechce spokojit s prací ve službách, pro toho zkrátka logicky více možností nabízí město. A pak taky samozřejmě záleží na tom, jak moc jste sociální, jak moc chcete chodit na párty a do barů a tak. 😀

Když se na to tak koukám, jak jsem si to všechno pěkně rozepsala a zracionalizovala, ráda bych řekla, že tenhle myšlenkový proces jsme aplikovali ještě dlouho předtím, než jsme vůbec nastoupili do letadla. Ale jelikož celý tohle dobrodružství bylo tak trochu na punk, nejvíc nás v tý době zajímalo, jestli tu budou mít Chipotle (nemají). 😀 Nakonec to ale myslím všechno dopadlo přesně tak, jak mělo. 🙂

Tak vám přeju, ať si taky vyberete správně a cestování zdar!

A.

 

Chceš vědět, co se děje v mým kanadským životě in real time? Tak mi hoď follow. ?