5 otázek a odpovědí: Work & Travel USA

Napadlo mě, že bych dnešní článek koncipovala trochu jinak a to ve formě základních otázek, které jsem si při samotném procesu pokládala já a jak jsem si na ně odpověděla. 🙂

1. Dá se odjet na Work and Travel program i ve třeťáku na VŠ?

• Na W&T můžou vyjet všichni VŠ (nebo VOŠ) studenti, kteří studují prezenčně, takže se to vztahuje i na studenty třetího ročníku (tzn. na mě). Vyjet se do USA tedy dá, ale není to úplně jednoduché primárně proto, že kvůli státnicím zřejmě budete moct přiletět do Ameriky až docela pozdě a ne všichni zaměstnavatelé jsou ochotni vás přijmout třeba začátkem července.
• Právě kvůli tomu jsme si nemohli moc vybírat a museli jsme vzít tu nejdražší variantu programu – práci, kterou nám zprostředkoval vízový sponzor. Takže je dobré hned ze začátku počítat s omezenějšími možnostmi.
• Zároveň je dobré dát nějaký důvod k návratu domů – pokračování ve studiu, již máte zajištěnou práci apod. ať se potom vyhnete možným nepříjemnostem, protože by si o vás mohli myslet, že v podstatě nemáte moc důvod proč se vracet do ČR a třeba byste chtěli do Států emigrovat.

2. Proč jsem nejela dřív?

• Tohle byla spíš rétorická otázka, kterou jsem si položila poté, co jsem zjistila, jak je to v některých ohledech složité a nepraktické vyjet až v posledním ročníku. Sama jsem si důvody ospravedlnila a jsem nakonec ráda, že Amerika vyšla až na toto léto a minulé dvě léta jsme mohli strávit v Anglii a pak ještě 5 měsíců v Norsku, což mi za to vážně stálo. 🙂

3. Pro koho je (nejspíš) W&T primárně určený?

• Work and Travel je primárně určený pro lidi, kteří se chtějí zlepšit v angličtině. A pak samozřejmě pro ty, kteří chtějí poznat Ameriku a zkusit si jaké to je být levná pracovní síla z východu za oceánem. 😀 Jirka s jeho ségrou Janou už v Americe jsou a já odlétám 1. 7., takže jsem na to sama zvědavá. 🙂

4. Co potřebuji před odjezdem zařídit?

• K vyřizování toho je bohužel před samotným odjezdem opravdu spousta. V podstatě od samotného přihlášení do programu neustále podepisujete nějaké smlouvy, posíláte skeny snad všech vašich legitimačních dokumentů, vyplňujete formuláře, platíte poplatky. Tenhle proces má ale agentura docela dobře zmáknutý (i když se taky může stát, že třeba ztratí vaše potvrzení o studiu nebo tak, že 😀 ), takže vám dá vždy vědět, co od vás potřebuje. Nicméně co tedy vyžaduje vaši aktivní účast kromě podepisování a skenování smluv?

a) Návštěva ambasády – celým procesem jak si domluvit na ambasádě schůzku vás agentura provede, u okénka na ambasádě samotné pak strávíte zhruba 30-40 sekund a pas vám domů pošlou většinou následující pracovní den.

b) Plná moc – plnou moc bych doma nechávala za jakýkoliv okolností úplně vždy. Já jsem si třeba zařídila 4 různé plné moci (2 z nich jsou přímo určené pouze pro zápis do magisterského studia pro mamku, jedna je pro kamarádku aby mi mohla vyzvednout diplom na studijním oddělení a jedna je všeobecná, kdyby snad bylo přes prázdniny potřeba ještě něco zařídit mým jménem). Letos jsem si to tedy opravdu pojistila a jsem moc vděčná mamce i kamarádce, že se uvolily za mě ty studijní věci vyřídit. 🙂

c) Mezinárodní řidičák – ten vás stojí 50,- a zhruba 20-30 minut vašeho času. Platný je na rok a je určitě fajn si ho (i třeba jen pro jistotu) pořídit. 🙂

d) Návštěva zubaře a lékaře – tohle říká někdo, kdo 3 roky poctivě zanedbával veškeré zubařské preventivní prohlídky. Mám ale asi trochu paranoiu a zároveň i respekt z amerického předraženého lékařství a proto si tedy na tu preventivní prohlídku radši zajdu. Co se týče toho lékaře, mám na mysli spíše pokud třeba berete nějaké léky (holky třeba antikoncepci), nezapomeňte si vzít dostatečné množství na celý pobyt. 🙂

5. Vyplatí se to? 

• Musím přiznat, že jsem s touhle otázkou docela dlouho bojovala. Od začátku jsme tak nějak počítala s tím, že za program jako takový dám zhruba 50 000,-. Pak jsem těch téměř padesát tisíc opravdu zaplatila a nebylo cesty zpátky. Tenhle nápad jsme si vymysleli sami s Jirkou a s Janou, takže jsem si ho taky celý sama zaplatila bez pomoci rodičů (z větší části na to padly peníze, které jsem si vydělala minulý rok v Anglii, ale ty byly stejně primárně určeny na cestování, takže plní svůj účel 🙂 ). Nicméně naši mi vypomáhají finančně během studia, a tak mi nepřišlo úplně fér chtít po nich peníze na něco, co si jsem schopná zaplatit sama.
• Byly chvíle, kdy jsem si říkala, jestli ten program vážně bude stát za to, hlavně v momentech, kdy se ten proces opravdu nesnesitelně vlekl, nikdo se mi dlouho neozýval a já byla v podstatě zaseknutá v mrtvém bodě. Nicméně po tom, co jsem si konečně koupila letenku a vrátila se z americké ambasády se schváleným vízem jsem si začala říkat, že to bude dobrý. A když ne, tak si to prostě dobrý uděláme. A o tom to asi i tak trochu je. 🙂

Takže tady to máte. Těch otázek bylo samozřejmě mnohem víc, ale obecně bych na ně mohla odpovědět v podstatě vždycky stejně – že to je prostě zase nová zkušenost. 🙂

 

A.