Kanada

„Do Kanady jede málokdo dělat kariéru.“ Aneb jde to i jinak.

Nedá mi to a ještě jednou se vrátím k otázce práce. V minulém článku jsem psala třeba o tom, že je po příletu do Kanady potřeba obrnit se před klasickým českým pesimismem. Přišlo mi ale dost divný, že by se v Kanadě vážně skoro nikomu nepoštěstilo a všichni buď marně hledali práci nebo pracovali v housekeepingu nebo po kavárnách. Máme šikovný lidi všude po světě, tak přece z nich musí být část i v Kanadě a určitě je jich spousta i v Calgary i přes probíhající recesi.

A taky že jo. Stačilo se zkrátka jenom zeptat. Minulý týden byl náročný. Ve čtvrtek večer jsem na naši FB skupinu vypustila dotaz, že by mě zajímaly příběhy lidí, kterým se v Kanadě podařilo zůstat v oboru, nebo kteří sice začínali na těch klasických pozicích pro nově příchozí, ale postupem času se jim podařilo najít kvalifikovanou práci nebo se vrátili do oboru. A strhla se lavina.

Svůj „soukromý sociologický průzkum“ jsem se rozhodla rozšířit ještě na Vancouver a Toronto a opakoval se stejný scénář. Dohromady se mi za necelé dva dny ozvalo přes 120 lidí z různých koutů Kanady, kteří byli ochotní mi povědět o své kariérní cestě za oceánem. A některý ty příběhy jsou vážně neskutečný.

Část odpovědí, které jsem na svůj dotaz dostala.

Neházejme všechny do jednoho pytle

Ale abych nekřivdila – spousta lidí jede do Kanady proto, že si chce odpočinout od práce v korporátu. Nebo se rozhodne bydlet v malém městečku v horách (Banff, Canmore, Whistler…), kde logicky ta práce není tak rozmanitá a člověk do toho zkrátka jde s tím, že sice bude pracovat ve službách, ale zase bude mít hory hned za domem. Nebo si chce vyzkoušet práci, pro kterou by se v Česku nerozhodl, protože by to pro něj byl kariérně krok zpět (třeba práce na farmě). Nebo si nevěří v angličtině.  Nebo pro ně zkrátka práce jako taková není zas až tak důležitá a chtějí si primárně vydělat na cestování a je jim celkem jedno, jakým způsobem. Všechny tyhle důvody jsou validní a každý má tu cestu jinou, že jo. Jen je tenhle článek zaměřený na lidi, který to měli zkrátka nastavený trochu jinak. 🙂

S čím jsem se ale do té doby potkávala na naší FB skupině byla naprostá generalizace. Vůbec nezáleželo na tom, co daný člověk umí, jaké má zkušenosti nebo znalosti, co už si prožil atd. Vše bylo jedno, Calgary je v krizi, pro novousedlíka tu tedy dobrá práce není. Nu… I beg to differ.

(c) Jirka

Jde to i jinak

Vraťme se ale zpátky k meritu tohoto příspěvku. Ukázalo se, že i v zatracovaném a zkrachovalém (haha) Calgary se najde celá řada českých přistěhovalců (nejen starousedlíků), kteří tu dělají stejnou nebo i lepší práci, než měli v Česku. A tak mě napadlo, že by byla vážně škoda, kdyby měly být jejich příběhy zakapsulovaný jen v těch uzavřených skupinách a pod tím jedním jediným příspěvkem. Proto tedy tento článek. Berte ho jako motivaci, povzbuzení a ujištění, že když se chce, tak to i přes všechny nepříjemnosti jde. Někomu se zadařilo hned, jiní svou cestu budovali krůček po krůčku několik let. Ale řekla bych, že to hlavní, co všechny ty lidi spojovalo, byl zkrátka správný mindset. A taky určitě kapka toho štěstí. 🙂

Jen ještě snad dodatek, než se pustíme do samotných příběhů – samozřejmě je potřeba mít zdravou míru sebereflexe a realistických očekávání. Pokud člověk nemá žádné zkušenosti, nemá dobrou angličtinu a není ochoten trochu snížit svoje standardy (alespoň ze začátku), práce se mu bude hledat ukrutně těžko a on pak akorát skončí frustrovaný.

(c) Jirka

Ti, kteří jeli do Kanady dělat kariéru

Tak a teď se tedy pojďme podívat na pár zajímavých životních příběhů, se kterými se mi tu místní Češi svěřili:


Matěj – přiletěl do Kanady před 6 lety a začínal jako manažer údržby. Po 5 letech si udělal letecký výcvik a teď je z něj full-time pilot. Jeho přítelkyně přijela s nulovou angličtinou, začínala jako pomocná síla v kuchyni a teď té stejné firmě vede účetní oddělení. ✈

Inka – přiletěla do Kanady ve svých 40 letech na fellowship s celou rodinou (6 lidí) coby hotová doktorka. Složila kanadské licenční zkoušky, prošla si tříletou residency a dvouletým fellowshipem a teď pracuje na JIP. Několik let živila dohromady 8 lidí. 💪👩‍⚕️

Lucie – přiletěla do Kanady před 4 lety a začínala spárováním kachliček. Po 3 měsících se jí podařilo najít práci v oboru a teď pracuje jako zubní technik. 🥼

Vladan – začínal v McDonald’s s mizernou angličtinou, teď je z něj pilot a má vlastní stavební firmu. ✈🏠

Týna – začínala jako housekeeperka a teď už 2 roky pracuje jako zubní technik. 🥼

Lukáš – v Čechách pracoval jako geolog a trvalo mu tu půl roku najít si práci v oboru. Teď je z něj Senior Hydrogeologist and Environmental Geologist. 🌦

Martina – přijela do Kanady hned po promocích, bez jazyka a pracovních zkušeností. Začala v kavárně a v továrně na výrobu mýdel. Pak pracovala 2 roky jako servírka, rok a půl jako recepční, při práci šla zpátky do školy a teď je z ní Environmental Specialist. 🌎

Andrej – přijel do Kanady hned po střední. Začal jako zahradník, pak prodával obleky a mercedesy, přitom si udělal finanční licenci a mezitím začal dělat komparzy pro filmy a teď pracuje jako photo double a stand-in pro Netflix. 🎬

Iva – začala coby servírka v kavárně a po žádosti o PR začala hledat práci v oboru. Po 3 měsících se jí podařilo najít místo asistentky editora ve vydavatelství a dnes edituje a tvoří obsah pro dva firemní magazíny. 📖

Dana – začínala u pásu kucháním a čištěním ryb a dnes je z ní registrovaná zdravotní sestra pracující na JIP. 💉

Petra – z Česka má vystudovanou geomatiku a po 6 týdnech se jí v Torontu podařilo sehnat práci coby Software Engineer pracující v C++. 💻


A těch příběhů jsou desítky a desítky. Příběhy od ajťáků, business analytiků, osobních trenérů, finančních a imigračních poradců, účetních, vývojářů, grafiků, HR personalistů, geofyziků, elektrotechniků nebo designerů šperků.

Zkrátka sto lidí, sto příběhů. Takže pokud vás od cesty do Kanady drží to, že tu každý skončí jako uklízečka, vězte, že to jde i jinak. 🙂 A na druhou stranu neztrácejte optimismus, pokud se vám hned ze začátku nepodaří najít svoji vysněnou práci, to se povede málokomu a začátky v úplně cizí zemi jsou zkrátka těžký. Můžete si spravit chuť cizím neštěstím a přečíst si, jak jsem tu byla první 4 měsíce bez pracovního povolení a málem mě to zruinovalo. 😀

Naše začátky v Kanadě. Složili jsme zálohu na byt a neměli jsme už ani na židle. 😀

 

 

Tak čau zas někdy příště a cestování zdar!

 

A.

Chceš vědět, co se děje v mým kanadským životě in real time? Tak mi hoď follow. 👇

Instagram premium icon
Facebook premium icon

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *