New York, 2016,  USA

Co vidět ve Washingtonu D. C.

Ve středu (27.1) jsme se ráno pokusili dostat zpět do Washingtonu. Asi deset minut jsme se celkem bezcílně brodili sněhem alespoň přibližným směrem k autobusové zastávce, kterou jsme nakonec sice našli, ale na autobus jsme čekali další ¾ hodiny. Nakonec ale minimálně aspoň nějaký přijel (na rozdíl od včerejšího večera), i když vůbec nejel do Washingtonu. Rozhodli jsme se to ale risknout, protože už nás prostě nebavilo mrznout na zastávce, a dojeli jsme do Alexandrie na nádraží, kde naštěstí byl přípoj na metro, takže jsme pak už za patnáct minut pochodovali k Pentagonu. 🙂

I dneska nám vyšlo super počasí, člověku přišlo, že už je tu skoro jaro (až na ty hromady sněhu). Pentagon je asi jedna z věcí, která se dá ve Washingtonu klidně vypustit. Je to velká budova (ve tvaru pentagonu, ale to člověk stejně nevidí takhle z ulice), která připomíná vězení nebo nějakou školu/úřad. V podstatě nic, na co by byl hezký pohled. Proto jsme to jenom rychle omrkli a jeli metrem dál do centra.

washington memorial
Washington Memorial

Jelikož už byl skoro čas oběda (i když jsme z domu vyrazili okolo půl 9.), rozhodli jsme se zkusit tamní burgrárnu Five Guys. Burgery mají výborné, navíc je to hned v centru u zastávky metra, takže ideální lokace. Určitě doporučuju všem masožroutům. 🙂

Po obědě jsme si obešli Bílý Dům (podobná reakce jako se Sochou Svobody- ve skutečnosti to není nic moc, člověku ani moc nedojde, že tam vlastně bydlí Obama, až na to, že před tím domem byl hlouček nějakých aktivistů, kteří lobbovali za zrušení deportací z USA) a zamířili okolo WW2 Memorial k Lincoln Memorial. Tam se jde krásnou alejí přes park, a je to fakt moc hezká procházka, navíc je uprostřed Reflecting Pool a člověk má před sebou neustále Lincolnův majestátní památník. Je to obrovská stavba, která je vážně docela úctyhodná a samotný Lincoln vyvolává trochu strach. Na jednom ze schodů památníku by měl být také vyrytý nápis na místě, ze kterého Martin Luther King Jr. přednášel svou řeč „I have a dream“. Ten jsme ale bohužel nenašli, asi byl ještě pod sněhem…:( Z památníku má hlavně člověk krásný výhled přímo na Washington Memorial-obelisk a hned za ním na Capitol.

Z Lincolnova památníku jsme se vrátili po druhém břehu Reflection Pool, okolo obelisku přes park až k Air and Space Museum, které je zdarma. Muzeí je ve Washingtonu strašně moc, ale většina z nich je samozřejmě placená a za lístky do těch nejzajímavějších (jako třeba Spy Museum), si člověk zaplatí klidně i 20 $. Jelikož jsme ale už tak dost překročili nás rozpočet tím, že jsme museli zůstat v NY několik dalších nocí, jsme to překousli a šli pouze na věci, které byly zdarma. Air and Space Museum je ale dost zajímavý, hlavně si tam člověk mohl docela dost věcí osahat a vyzkoušet, a tenhle typ muzeí já mám nejradši, takže mně se tam líbilo moc. 😀 Jedna z nejzajímavějších částí mi přišla sekce „Začátky létání“, prostě první návrhy letadel a létacích strojů obecně. Připomnělo mi to takové ty filmy od Oldřicha Lipského (Adéla ještě nevečeřela), nebo Karla Zemana (Ukradená vzducholoď) a tak. 🙂

vzducholoď

Z muzea jsme se vymotali až na večer, a bylo nám docela líto, že jsme na další den ráno už měli jízdenky zpátky do New Yorku. Ve Washingtonu by se totiž určitě dalo strávit o pár dní víc (hlavně některá ta muzea byla opravdu lákavá), smířili jsme se ale s tím, že jsme vlastně všechny ty „hlavní“ památky viděli, takže dobrý. 🙂 Určitě bych se sem ale ještě někdy vrátila, třeba jen na pár dní.

Večer jsme si ještě jednou obešli Bílý Dům, kde aktivisty vystřídaly hloučky turistů a pokusili se znovu (a opět neúspěšně) dostat zpět do Lincolnie autobusem. Všechno probíhalo podle plánu, dokonce jsme taky nastoupili na správný autobus. V polovině cesty ale řidička oznámila, že tenhle autobus do Lincolnie nejede, odbočila z dálnice a vysadila nás někde do hromady sněhu u krajnice. Nezbylo nám tedy nic jiného, než si opět zavolat z Uber nějakého dalšího člověka s autem, naštěstí za 10 minut přijel a dovezl nás až před dům. Cena byla tentokrát 8 $, což sice není tak hrozné, ale tady to noční bloudění fakt není nic moc.

Ve čtvrtek ráno jsme se dopravili (opět přes Uber- tentokrát jsme nehodlali riskovat jízdu pochybnými linkami autobusů, o kterých nikdo nevěděl, jestli vůbec přijedou) do centra na Megabus a vyrazili zpět do New Yorku. A zítra večer (v pátek) už nám letí letadlo zpět do Evropy, do Berlína.

 

A.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *