New York 2016 Archivy - Ano Anno

4 tipy na venkovní zašívárny v NY

Ann — Fri, 12 Feb 2016 18:09:20 +0000

New York je strašně busy město. Vlastně tak moc, že to člověka dokáže buď kompletně nabít, nebo kompletně vysát. Slovní spojení jako „vír velkoměsta“ nebo „rozvášněný dav“ mě vždycky naplňovaly čirou hrůzou, takže je asi jasné, co udělal New York z těch dvou možností se mnou. Posedávání po kavárnách je sice fajn, ale zas je škoda prosedět tam celý den. Kam si tedy v New Yorku zajít, když už aut, lidí, mrakodrapů a odpadků máte dost? Je toho určitě mnohem víc, ale za těch několik dní se mi podařilo vypátrat v podstatě tady ty 4 místa, kde si člověk mohl trochu vydechnout, projít se a dokonce vidět i několik stromů, trávu a tak. 🙂 1. Central Park Ten je na seznamu klidných míst samozřejmě jako první. Lidí je tam sice hodně, naštěstí je ten park ale tak veliký, že se všichni docela pohodlně rozprostřou. Pokud chcete mít opravdu klid, je fajn nelézt do Central Parku „hlavním“ vchodem- tedy tím nejvíce turistickým, ze kterého je to jen kousek na všechny ty turistické atrakce jako Times Square a podobně. Lepší je zajet si metrem o jednu dvě zastávky dál a tam už budou z větší části opravdu jenom místní, co si třeba přišli zaběhat a je to tam o poznání klidnější. 🙂 2.Brooklyn Bridge Park Tady sice přírody moc není, ale procházka je to fajn, navíc máte po levé straně neustále výhled na Manhattan a můžete si sejít až na pláž k vodě (i když koupat se v tom bych asi úplně nedoporučovala). Výhodou je, že na téhle straně vlastně nejsou žádné velké turistické atrakce, takže je to o poznání klidnější než na druhé straně (i když věřím, že třeba v létě tam musí být celkem narváno, protože odtamtud je asi jeden z nejslavnějších výhledů na NY). 3. Highline Bývala to stará železniční trať, která roky stála ladem a vypadalo to, že jí zbourají. Nakonec se ale skupinka místních rozhodla zakročit a podařilo se jim přesvědčit úřady, aby z nepoužitelného místa udělali něco užitečného. Tak vznikla Highline, krásná promenáda, která je vyvýšená nad ulicí a vede několik kilometrů až k břehu Hudson River. Design se jim opravdu moc povedl, a i když bylo všechno pod sněhem v době, kdy jsme tam byli my, působilo to hrozně klidným dojmem. Navíc je fajn, že má člověk rozhled a není vůbec na úrovni se silnicí, takže to, co se děje dole na zemi ho prakticky nemusí vůbec zajímat a když už, tak se na to může jenom koukat ze shora. 🙂 4. Hudson River Park Hudson River Park je dlouhá promenáda okolo Hudson River. Vede k ní právě Highline, takže člověk může spojit rovnou dvě zašívárny v jednu. 🙂 Lidí je tam málo a člověk je opět odříznutý od okolního světa, protože má po jedné straně řeku a po druhé stromy, které ho oddělují od silnice a mrakodrapů a lidí. Hodně lidí tam chodí běhat, což se ani nedivím- je to pořád po rovince a člověk má neustále před sebou mrakodrapy v Manhattanu, které ale působí příjemně daleko. 🙂 Jako bonusovou zašívárnu bych uvedla ještě Bryant Park, který je přímo v centru města jen několik minut pěšky od Times Square. Je to krásný prostranství, v zimě je tam veliké kluziště. Počítám, že tam musí být normálně asi hromada lidí, jelikož je to takhle v centru, my jsme ale měli štěstí, že tam nebyl skoro nikdo a člověk si tak mohl užít zimního slunce v částečném klidu uprostřed šíleného zmatku. Tady ty „oázy klidu“ jsou super věc. Ve městě se člověk musí pořád soustředit a dávat pozor, aby ho něco nepřejelo, když ale najednou dojde někam, kde může úplně vypnout, je to dost dobrej pocit. No, tady ta městská turistika mě fakt vyčerpává. 🙂 Pokud máte nějaké další tipy, kde se dá v NY, nebo kdekoliv jinde, zašít, budu ráda, když se podělíte. 🙂 A.

Příspěvek 4 tipy na venkovní zašívárny v NY pochází z Ano Anno

5 věcí na 10 dní v New Yorku

Ann — Sat, 06 Feb 2016 18:37:49 +0000

Jelikož jsme se s Jirkou snažili do New Yorku sbalit co možná nejvíc nalehko, nastal problém z čeho vlastně těch 10 dní žít. Nakonec jsem zjistila, že toho člověk vážně vůbec nepotřebuje tolik, navíc mi došlo, že jsem spoustu věcí ani nepoužila a zbytečně jsem si tak přidávala zátěž do batůžku, s kterým jsem pak chodila celý dny po městě. Takže mě napadlo sepsat seznam 5 věcí, které se (pro mě) ukázaly jako nutnost mít a zbytek už byla v podstatě nepodstatná zátěž. 🙂 Termoprádlo – když hodláte chodit celý den po venku a ne jenom přebíhat mezi teplem domu a vnitřních památek, je termoprádlo váš nejlepší kámoš. Bez něho to sice jde taky, ale vydržet v tom mraze celý den není zrovna nic příjemnýho. Teplé ponožky – nejlépe si pořídit nějaké kvalitní (např. z vlny merino), které můžete nosit třeba několik dní. Pokud jich máte málo (jako já 3 páry), tak je taky fajn přibalit si lahvičku pracího prášku/gelu (do 100 ml) a prostě si ponožky vyprat a nechat přes noc uschnout. 🙂 Externí nabíječka na mobil – ta se opravdu hodí, kaváren se zásuvkami je sice strašně moc, ale když se vám třeba podaří se v noci ztratit v nějaké vesnici několik kilometrů od Washingtonu a nemáte představu jak se dostat domů jinak než po dálnici a musíte si zavolat Uber řidiče mobilem s 12% baterky, není to zrovna nic, co by člověk potřeboval zažít dvakrát. Příruční kartáček na zuby a pasta – tohle je super mít u sebe v podstatě skoro pořád, i když necestujete letadlem. Jakýkoliv univerzální krém – závidím těm, kteří v zimě nevypadají, jako by měli ruce a pusu rozdrásanou struhadlem, takže pokud v zimě tímhle taky trpíte, tak je opravdu nejjednodušší koupit si úplně obyčejný univerzální krém (nebo třeba kokosový máslo v tubě za dolar), kterým si můžete patlat pusu, ruce a všechno potřebné a hrozně vám to zjednoduší den. 🙂 Co se týče oblečení – neměla jsem v podstatě představu kolik triček unosím, takže jsem jich táhla pro jistotu sedm a nakonec se ukázalo, že bohatě stačily tři, jelikož jsem stejně pod nimi pořád nosila to termoprádlo. Jako nejtěžší věc v celém batohu se ale stejně ukázal notebook, který má cca 1,5 kg, což ale z celkové hmotnosti 5 kg je docela dost. Nakonec jsem ale i tak většinu věcí byla schopná vyřešit z mobilu, takže buď si do příště koupím nějaký opravdu ultra lehký (a ultra drahý) ntb, nebo se prostě spokojím s mobilem. 🙂 V podstatě jsem ale zjistila, že toho takhle k životu na těch 10 dní potřebuju strašně málo, za což jsem na sebe byla docela pyšná. 😀 🙂 A jaké jsou vaše „must-have“ věci do batůžku abyste byli schopní přežít? 🙂 A.

Příspěvek 5 věcí na 10 dní v New Yorku pochází z Ano Anno

Co vidět ve Washingtonu D. C.

Ann — Fri, 29 Jan 2016 08:00:41 +0000

Ve středu (27.1) jsme se ráno pokusili dostat zpět do Washingtonu. Asi deset minut jsme se celkem bezcílně brodili sněhem alespoň přibližným směrem k autobusové zastávce, kterou jsme nakonec sice našli, ale na autobus jsme čekali další ¾ hodiny. Nakonec ale minimálně aspoň nějaký přijel (na rozdíl od včerejšího večera), i když vůbec nejel do Washingtonu. Rozhodli jsme se to ale risknout, protože už nás prostě nebavilo mrznout na zastávce, a dojeli jsme do Alexandrie na nádraží, kde naštěstí byl přípoj na metro, takže jsme pak už za patnáct minut pochodovali k Pentagonu. 🙂 I dneska nám vyšlo super počasí, člověku přišlo, že už je tu skoro jaro (až na ty hromady sněhu). Pentagon je asi jedna z věcí, která se dá ve Washingtonu klidně vypustit. Je to velká budova (ve tvaru pentagonu, ale to člověk stejně nevidí takhle z ulice), která připomíná vězení nebo nějakou školu/úřad. V podstatě nic, na co by byl hezký pohled. Proto jsme to jenom rychle omrkli a jeli metrem dál do centra. Jelikož už byl skoro čas oběda (i když jsme z domu vyrazili okolo půl 9.), rozhodli jsme se zkusit tamní burgrárnu Five Guys. Burgery mají výborné, navíc je to hned v centru u zastávky metra, takže ideální lokace. Určitě doporučuju všem masožroutům. 🙂 Po obědě jsme si obešli Bílý Dům (podobná reakce jako se Sochou Svobody- ve skutečnosti to není nic moc, člověku ani moc nedojde, že tam vlastně bydlí Obama, až na to, že před tím domem byl hlouček nějakých aktivistů, kteří lobbovali za zrušení deportací z USA) a zamířili okolo WW2 Memorial k Lincoln Memorial. Tam se jde krásnou alejí přes park, a je to fakt moc hezká procházka, navíc je uprostřed Reflecting Pool a člověk má před sebou neustále Lincolnův majestátní památník. Je to obrovská stavba, která je vážně docela úctyhodná a samotný Lincoln vyvolává trochu strach. Na jednom ze schodů památníku by měl být také vyrytý nápis na místě, ze kterého Martin Luther King Jr. přednášel svou řeč „I have a dream“. Ten jsme ale bohužel nenašli, asi byl ještě pod sněhem…:( Z památníku má hlavně člověk krásný výhled přímo na Washington Memorial-obelisk a hned za ním na Capitol. Z Lincolnova památníku jsme se vrátili po druhém břehu Reflection Pool, okolo obelisku přes park až k Air and Space Museum, které je zdarma. Muzeí je ve Washingtonu strašně moc, ale většina z nich je samozřejmě placená a za lístky do těch nejzajímavějších (jako třeba Spy Museum), si člověk zaplatí klidně i 20 $. Jelikož jsme ale už tak dost překročili nás rozpočet tím, že jsme museli zůstat v NY několik dalších nocí, jsme to překousli a šli pouze na věci, které byly zdarma. Air and Space Museum je ale dost zajímavý, hlavně si tam člověk mohl docela dost věcí osahat a vyzkoušet, a tenhle typ muzeí já mám nejradši, takže mně se tam líbilo moc. 😀 Jedna z nejzajímavějších částí mi přišla sekce „Začátky létání“, prostě první návrhy letadel a létacích strojů obecně. Připomnělo mi to takové ty filmy od Oldřicha Lipského (Adéla ještě nevečeřela), nebo Karla Zemana (Ukradená vzducholoď) a tak. 🙂 Z muzea jsme se vymotali až na večer, a bylo nám docela líto, že jsme na další den ráno už měli jízdenky zpátky do New Yorku. Ve Washingtonu by se totiž určitě dalo strávit o pár dní víc (hlavně některá ta muzea byla opravdu lákavá), smířili jsme se ale s tím, že jsme vlastně všechny ty „hlavní“ památky viděli, takže dobrý. 🙂 Určitě bych se sem ale ještě někdy vrátila, třeba jen na pár dní. Večer jsme si ještě jednou obešli Bílý Dům, kde aktivisty vystřídaly hloučky turistů a pokusili se znovu (a opět neúspěšně) dostat zpět do Lincolnie autobusem. Všechno probíhalo podle plánu, dokonce jsme taky nastoupili na správný autobus. V polovině cesty ale řidička oznámila, že tenhle autobus do Lincolnie nejede, odbočila z dálnice a vysadila nás někde do hromady sněhu u krajnice. Nezbylo nám tedy nic jiného, než si opět zavolat z Uber nějakého dalšího člověka s autem, naštěstí za 10 minut přijel a dovezl nás až před dům. Cena byla tentokrát 8 $, což sice není tak hrozné, ale tady to noční bloudění fakt není nic moc. Ve čtvrtek ráno jsme se dopravili (opět přes Uber- tentokrát jsme nehodlali riskovat jízdu pochybnými linkami autobusů, o kterých nikdo nevěděl, jestli vůbec přijedou) do centra na Megabus a vyrazili zpět do New Yorku. A zítra večer (v pátek) už nám letí letadlo zpět do Evropy, do Berlína. A.

Příspěvek Co vidět ve Washingtonu D. C. pochází z Ano Anno

Proč (ne)jet v zimě do Washingtonu D. C.

Ann — Thu, 28 Jan 2016 20:15:17 +0000

Jelikož jsme na východním pobřeží 10 dní, byla by škoda zůstat celou dobu v New Yorku. V plánu jsme toho měli sice víc, ale trochu nám do toho vstoupil blizard, takže jsme museli náš itinerář poupravit a úplně vypustit Toronto v Kanadě. Měli jsme ale od úterý zaplacené ubytování ve Washingtonu, do kterého jsme právě z Toronta měli přejet, takže jsme prostě za peníze ze stornované jízdenky koupili jízdenku novou a to na trase New York-Washington. Cesta NY – Washington D.C. trvá přibližně 4 a půl hodiny. Není to sice žádný terno, ale přežít se to dá v pohodě. Tedy za předpokladu, že jste se stihli nasnídat (ne tak jako my). Jeli jsme se společností Megabus, kde se dají jízdenky koupit hodně výhodně (počáteční cena je 1 $). Do Washingtonu jsme dorazili zhruba v 14:30, do té doby jsme měli k jídlu jenom jedno balení sušeného ovoce, takže po výstupu bylo jídlo hlavní priorita. Trochu jsme se báli, jak bude Washington po víkendové sněhové bouři vypadat, zprávy totiž mluvily o tom, že Washington byl zasažen víc než New York, takže jsme čekali tak trochu apokalypsu a totální kolaps všeho. Když jsme ale vylezli z nádraží, pražilo na nás jarní sluníčko a teploměr ukazoval 6°. Sice byla všude spousta sněhu, ale pořád se to dalo docela srovnat se závějemi v New Yorku. Měli jsme ještě asi 4 hodiny, než jsme mohli přijet do Lincolnie (cca 15 min. od Washingtonu), kde jsme měli ubytování opět přes Airbnb. Z autobusového nádraží to bylo kousek ke Capitolu, takže jsme si prošli tu hlavní třídu až k obelisku. Washington je po New Yorku (alespoň pro mě) docela vítaná změna. Město působí mnohem klidnějším dojmem, je tu najednou mnohem víc místa a domy jsou tu spíš široké než vysoké. Lidí je tu taky mnohem míň a je tu spousta volného prostoru, parků, stromů, trávníků a tak. Po šíleně rychlém životě v NYC je to docela fajn. 🙂 Rozhodli jsme se nechat si všechny ostatní památky na další den a okolo 6. večer se vydali metrem k Pentagonu, kde je jeden z autobusových uzlů. Tady jsme konečně zažili, co to znamená, když se řekne, že zkolabuje doprava. Do Lincolnie nejel jeden jediný autobus. A pěšky to bylo 2 a půl hodiny v hlubokém sněhu někde podél dálnice. Naštěstí si Jirka před odletem pořídil americkou simku s internetem v mobilu, takže stáhl aplikaci Uber a objednal nám odvoz. Přijel pro nás milý černoch, co neuměl moc anglicky a v autě poslouchal francouzské popové slaďáky, ale odvezl nás, kam jsme potřebovali, takže no problem. 😀 Zaplatili jsme 11 $ (což pořád vyjde značně dráž než autobus, kde lístek stojí 1.75 $, ale jelikož zřejmě nejezdí skoro žádné autobusy celý týden a pěšky se nám za tmy fakt nechtělo, tak to bylo ideální řešení 🙂 ) a po několikaminutovém hledání našli příslušný dům, ve kterém teď budeme 2 dny bydlet. Bydlíme u moc milého mladého kluka Omara, který na nás čekal, i když jsme přijeli o něco později, než jsme předpokládali a ukázal nám celý dům s tím, že můžeme používat cokoliv, co chceme. Pokoj máme obrovský, s vlastní koupelnou na patře, no a až na to dojíždění to je paráda. 🙂 V příštím článku o památkách ve Washingtonu, co vidět a co se naopak dá klidně vypustit. A.

Příspěvek Proč (ne)jet v zimě do Washingtonu D. C. pochází z Ano Anno

Co vidět v New Yorku

Ann — Tue, 26 Jan 2016 13:02:51 +0000

Náš výlet do New Yorku je čistě turistická (a low-cost gurmánská) záležitost. V podstatě jsem neměla skoro představu, co od The Big Apple vlastně očekávat. Nejsem zrovna typ na městskou turistiku, na NY jsem se ale těšila, možná proto, že člověku to přijde jako takový trochu nereálný místo, který vidí jenom ve filmech a v seriálu Přátelé. Když navíc máte na New York jenom několik málo dní, je fajn, že je tu hodně věcí v relativní blízkosti u sebe ať už pěšky nebo metrem. Jelikož právě metro je naším nejčastějším dopravním prostředkem, bylo pro nás nejvýhodnější pořídit si 7 denní unlimited MetroCard za $31, což se ukázalo jako výborný nápad, protože newyorské metro je pro first comers něco docela šíleného, a člověk je pak opravdu rád, že nemusí platit extra za každou jízdu, protože by se mu to dost prodražilo. 😀 Takže co jsme tu zatím stihli vidět my? 1. den Poté, co se nám podařilo vymotat se z Queens jsme zamířili na Brooklyn Bridge, u kterýho je na jedné straně pěkná promenáda po pobřeží, kde se člověk může projít a kochat se přitom pohledem na newyorské mrakodrapy, které takhle z dálky jsou trochu zklamání, ale pořád je to celkem pěkná scenérie i se Sochou Svobody. 🙂 Poté jsme si přešli Brooklyn Bridge na druhou stranu do Manhattanu, kde ty mrakodrapy jsou přece jenom o dost víc impressive, když jsou takhle zblízka. 😀 Hned u One World Trade Centre je 9/11 pomník dvojčat, je to takový dost zvláštní místo, kde je věčně spousta policie. Plán byl navštívit kavárnu Central Perk (ze seriálu Přátelé), ale až na místě jsme zjistili, že byla otevřená jenom na jeden měsíc někdy na podzim. Takže jsme se aspoň šli podívat na Friends Building (chápu, že už je trochu obsese 😀 ). Nějakou náhodou jsme se dostali k Washington Square Arch, který vlastně nebyl zas až tak zajímavý kromě parku plného veverek okolo, co si přišly i samy k ruce. 🙂 Odtamtud už to bylo kousek k Flatiron Building, což je budova ve tvaru žehličky- přední část je až trochu strašidelně úzká, zepředu to vypadá fakt docela zvláštně. Za celý den se nám podařilo nachodit 22 km, což bylo přece jenom trochu moc na městskou turistiku, takže jsme na byt do Queens dojeli dost vyřízení. 2. Den Ve středu jsme si zajeli do té druhé turistické části NY- na Times Square a Broadway. Tady byla dost výhoda, že jsme jeli mimo sezónu, vždycky, když jsem viděla fotky absolutně přeplněného Times Squaru, se mi dělalo trochu špatně, takhle se ale člověk mohl celkem normálně projít až na otravné pohádkové figurky a prodavače lístků show na Broadway, kteří mě spolehlivě odradili na jakoukoliv show zajít. Bylo už druhý den po sobě hezky a svítilo sluníčko, tak jsme si šli sednout s kafem (ze Starbucsu na rohu, kde naštěstí stojí v každé pobočce stejně – kafe ze zdejších stánků by vyšlo alespoň dvakrát dráž, kvůli lukrativní turistické destinaci) do Bryant Parku, kde je velký kluziště na bruslení a obecně je to tam moc hezký, když je pěkný počasí. V hromadě článků o New Yorku a „must-see“ věcech jsem četla, že si člověk nesmí nechat ujít Grand Central Terminal (hlavní vlakové nádraží). Je to obrovská budova a člověk si v ní přijde jako někde v divadle. Za podívání to určitě stojí. 🙂 Stihli jsme si ještě projít část Central Parku, kde byla taky spousta ochočených veverek, a povedlo se nám skoro o samotě projít místa, kde o několik dní později (den po sněhové bouři) skoro nebylo možné projít kvůli davům lidí, kteří se s mobilama na špejli fotili jak jsou ve sněhu (občas docela divná podívaná). 😀 Na 4. hodinu jsme měli koupené lístky na Top of the Rock (v Rockerfeller Centre), ze kterého je parádní vyhlídka na celý New York (tuším, že ta nejlepší). 🙂 Vyjeli jsme tam akorát na západ Slunce, a vypadalo to fakt krásně, jak byl celý NY pod námi do zlata. Nahrnulo se tam pak docela dost lidí, naštěstí skoro všichni většinou zůstali ve spodních patrech, takže ty nejvyšší patra byla víceméně volná k nerušené vyhlídce. 🙂 3. den Den před sněhovou bouří jsme se vydali na lodi k Soše Svobody. Okolo nábřeží se tam motá spousta chlápků co vám cpou lístky, někdy se musíte fakt ohradit, aby vás nechali na pokoji. Nejlepší je dojít až na konec k samotným kamenným pokladnám. Takový jsme měli taky plán, bohužel se jednomu z nich nás podařilo odchytit a už jsme nemohli ven…No tak jsme si koupili lístky na round trip a celí rozmrzelí (protože jsme se taky chvíli předtím dozvěděli, že nám zrušili jízdenky do Toronta, kam jsme měli v plánu na pár dní odjet), jsme si objeli sochu a pak si prošli Wall Street, která působí strašně vážným dojmem. V sobotu vypukla sněhová bouře, která zasypala New York. V neděli už ale krásně svítilo sluníčko, ze zpráv na novinkách.cz to vypadalo, jako kdyby snad nastala apokalypsa, a všichni ňůjorčani vytáhli boby a šli jezdit na jakékoliv kopečky v okolí (děcka jezdili i po schodech Federal Hall na Wall Street a nic si z toho nedělali 😀 ). Byl to takový docela surreálný pocit procházet se New Yorkem, kde byla všude strašná spousta sněhu, z mrakodrapů padaly kusy ledu, které člověku dost reálně mohly kdykoliv spadnout na hlavu, ale hlavně to, že New Yorku najednou na jeden den vládli chodci a ne auta. 🙂 V pondělí a v úterý jsme si prošli znovu Manhattan a okolí kolem Times Square a Broadway a ubytovali se na jednu noc v hotelu kousek od Central Parku. A zítra ráno vyrážíme do Washingtonu D.C. 🙂 A.

Příspěvek Co vidět v New Yorku pochází z Ano Anno

Zima v New Yorku

Ann — Sat, 23 Jan 2016 19:00:16 +0000

I když New York leží na úrovni Španělska, je tu přes zimní měsíce docela zima. Zvlášť na takové ty vnější aktivity. Do svého příručního batůžku (o objemu nicotných 18 litrů) jsem se proto balila podobně jako na hory- základem bylo termoprádlo z merina a teplé ponožky. I když jsem se balila na 10 dní, v podstatě jsem nevěděla co si sbalit dál. Pár triček, hygienu, notebook, nabíječky a čokoládu na cestu a tím to pro mě skončilo. Teď když tu jsem, jsem ráda, že jsem se zvládla sbalit takhle nalehko (váha ukazovala přesných 5 Kg), člověk tak s sebou nemusí tahat spoustu těžkých krámů. Každý den vyrážím ven nabalená snad co možná nejvíc a i přesto je to někdy málo. Docela tu teď fouká, takže i když je kolem 0C, tak pocitově to může připadat o dost míň. Někteří Ňůjorčani tu ale pořád pobíhají jenom v tričku a converskách, což teda moc dobře nechápu, ale zase asi ne druhou stranu nechodí celý den po venku jako my. Co tedy vidět, když je v New Yorku zima? Venkovní památky se dost dobře dají zvládnout i v zimě, jenom musíte dělat častější zastávky po kavárnách a fastfoodech, abyste se zahřáli. Nutností jsou čepice a rukavice, bez toho to opravdu nejde moc dlouho vydržet. Počasí taky hraje hodně velkou roli. My jsme měli štěstí, že jsme na první dva dny chytli sluníčko a teploty kolem 3C. Ve stínu sice byla docela zima, ale člověk na slunku celkem rychle rozmrznul. Velkou výhodou je, že tu takhle v zimě není tolik turistů. Dokážu si představit, že třeba Times Square musí být v letních měsících dost nechutně přeplněný. Takhle se člověk celkem normálně prošel bez nutnosti tlačenice (jenom ho na každém rohu otravovaly postavičky z pohádek). Turisti tu samozřejmě jsou- třeba ve čtvrtek při západu slunce jsme byli v Rockerfeller Centre, na vyhlídce Top of the Rock, ze které je vidět celý New York, a tam bylo lidí docela dost, ale určitě to bylo oproti letním měsícům úplně v pohodě. Obecně je to příjemnější, že je tu sice lidí pořád hodně, ale člověk tu nejde neustále v davu turistů od památky k památce. Když je takhle zima, tak člověk hodně ocení fakt, že tu jsou Starbucks kavárny opravdu na každém rohu, takže je docela snadné najít útočiště před mrazem a jako plus je tam rychlá wifi. 🙂 Mínusem je, že tu nikde moc nejsou záchody (ani ve Starbucks, Subway atd.), takže člověk občas musí chodit od jedné kavárny ke druhé, než je konečně najde. Obecně je ale NY v zimě hodně působivý místo. A jelikož právě přečkáváme blizard, který ochromil dopravu a znemožnil nám tak odjet do Toronta v Kanadě, tak NY pod sněhem bude určitě ještě hezčí. Jen co oznámí, že je opět bezpečné vycházet ven. 🙂 A.

Příspěvek Zima v New Yorku pochází z Ano Anno

Jak jsem jela do Ameriky

Ann — Sat, 23 Jan 2016 09:00:52 +0000

Leden je pro spoustu mých vrstevníků měsíc, kdy se drtí na zkoušky. Díky Erasmu v Norsku (kde mi zkoušky skončily už 3. prosince) jsem měla víc než měsíc volno před začátkem letního semestru. Už snad někdy v červnu minulého roku jsme si s Jirkou říkali, že by bylo škoda celý měsíc prosedět doma a že si někam zaletíme. První návrh byl zaletět si někam do tepla- nejspíš JV Asie, kde je v lednu hlavní turistická sezóna, ale finální výběr jsme přenechali error fare letenkám. Nakonec se nám ale v září podařilo sehnat letenky někam úplně jinam. Díky chybě v systému jsme dostali možnost strávit 10 dní v NYC za 5500 Kč. Což je cena, která se celkem neodmítá, takže bylo rozhodnuto. 🙂 Takže jsme v úterý 19. ledna odletěli z Budapešti (z Brna krásně dostupná nočním SA busem) do Berlína na spoj do NY. Na přestup jsme měli přesně 55 minut, což nebylo moc, jelikož jsme ještě neměli ani boarding pass TXL-JFK, navíc jsme měli cca 30 minut zpoždění, takže se celkový čas na přestup dost smrsknul asi na 20 minut. Naštěstí nás letělo do NY docela hodně, takže jsme letadlo na poslední chvíli stihli. Čekal nás už teda jenom asi 8 hodin dlouhý let, který jsme v podstatě prospali, projedli a prokoukali. Trochu problém byl až konec letu. I když jsem na lítání celkem zvyklá, tohle konkrétní přistání mi fakt neudělalo moc dobře (beztak za to mohl ten starý Longer z KFC, co jsem spořádala chvilku předtím, abych jako nepřevážela do USA maso 😀 ), ale všechno naštěstí zůstalo vevnitř. Cca v 16:00 NY času jsme přistáli na letišti JFK, úspěšně prošli kontrolou („Have you got negotiable monetary instruments valued at $10,000 or more in your possession? Not this time? OK, welcome to New York, the city that never sleeps.“ 😀 ), a pak se zhruba hodinu motali v metru, než jsme konečně dojeli do Queensu, kde máme přes Airbnb ubytování na několik prvních nocí. Byt je to fajn, majitelka nám nechala klíče, takže jsme měli celý byt pro sebe. 🙂 Je tu ale všechno strašně slyšet a první večer jsme spali v termoprádle, protože tu bylo asi 12C a neměli jsme termostat. To se ale další den vyřešilo, takže sice je tu pořád všechno slyšet, ale aspoň je teplo. 🙂 V příštím článku o památkách, metru, zimě v New Yorku a tak. 🙂 A.

Příspěvek Jak jsem jela do Ameriky pochází z Ano Anno