camping Archivy - Ano Anno

Jak se stanuje v Norsku

Ann — Wed, 09 Dec 2015 19:51:01 +0000

I když nijak často nestanuju, musím ocenit zákony, které ohledně stanování v Norsku platí. Na rozdíl od jiných zemí tu totiž můžete stanovat prakticky kdekoliv. Jedinou podmínku je být alespoň 150 m od domů, horských kabin a polí. Což tady opravdu není problém. (Více informací zde) Bylo nám líto alespoň jednou si nevyzkoušet pořádný norský wild camping, proto jsme si s Jirkou objednali z Česka stan pro dva a vyrazili kempovat. Aktivně jsme si šli koupit malý plynový vařič do krosny, v obchodě jsme si ho ale bohužel spletli s hromadou kempingového nádobí, takže jsme byli bez teplého čaje. 😀 Stanovat jsme tu byli dvakrát, stan ke spaní jsme propůjčili jednou. Poprvé jsme ho šli vyzkoušet v září k jezeru Vardehornet, který leží necelých 5 km nad Voldou, a probudili jsme se do jednoho z nejhezčích východů slunce. Podruhé jsme se stanem jeli v říjnu na Trolltungu, ve stanu jsme ale protentokrát nespali my, ale naši spolucestující a já s Jirkou jsme se vyspali v Multivanu. Z fotky to sice není poznat, ale všem byla v noci příšerná zima. Napotřetí jsme stan vzali na poslední velký výlet v listopadu k Atlantic Ocean Road a na Trollstigen. Náš stan za pár stovek se v bouřce opravdu osvědčil a já jsem sice kvůli hluku neusnula do 4 do rána, kupodivu ale stan zůstal vodotěsný a tak jsme minimálně zůstali v suchu. Kromě prvního stanování jsme vždycky měli stan postavený na nějakém random odpočívadle u silnice. I tak jsme ale většinou po probuzení zjistili, že je tam třeba super výhled na moře, což se v té tmě večer předtím nedalo moc rozeznat. 🙂 Pokud ale někomu nevyhovuje kempování takhle „na divoko“, kempů je v Norsku opravdu spousta a většinou jsou opravdu kvalitně vybavené (díky mé blbosti jsem za tuto vědomost platila pokutu 😀 ), takže je tu opravdu na výběr. 🙂 Fotky: Jirka Pavlík (www.usa.jpavlik.cz) A.

Příspěvek Jak se stanuje v Norsku pochází z Ano Anno

Autem do Norska

Ann — Mon, 07 Dec 2015 15:51:39 +0000

Jelikož jsme s Jirkou letos v létě pracovali opět v Anglii, museli jsme se rozhodnout, jak se v polovině srpna vlastně do Norska dostaneme. První návrh byl, že bychom odletěli přímo z Anglie, to by ale vyšlo neskutečně draho a ani bychom sebou neměli žádné zimní věci. Potom byla možnost letět z Česka, ale pořád nám přišlo líto dávat 7000,- za letenku. Proto jsme se rozhodli, že do Norska pojedeme autem a vezmeme opět na výlet Multivan. Ve finále nás totiž cesta každého vyšla na zhruba 900,-. Byl ale trochu logistický problém dopravit se z Anglie domů a poté do Norska. Na celý přesun jsme totiž měli jenom pár dní. Letenku z Anglie jsme nakonec objednali na 13.8. do Brna s tím, že 14.8. ráno vyrazíme směrem Norsko. Měli s námi jet ještě 3 cizí kluci z jízdomatu, 2 jsme vyzvedávali v Brně, jednoho v Praze. Museli jsme stihnout trajekt z dánského přístavu Hirthals, který odjížděl dalšího dne v 9 ráno. Cestou jsme vyzvedávali ještě jeden kufr v Hamburku a celkově se cesta protáhla natolik, že jsme nakonec do přístavu dorazili až v 6 ráno úplně mrtví. S Jirkou jsme se střídali celou noc v řízení, takže jsme pak akorát někde zaparkovali a ještě před check-inem na chvíli usnuli. Příjezdem do Norska se nám podařilo projet 5 zemí za 2 dny (Anglie, Česko, Německo, Dánsko, Norsko). Kluky jsme vysazovali v Oslu a sami jsme si trochu prošli centrum, ale celkově na mě Oslo moc nezapůsobilo. Pokud člověk jede do Norska autem, musí si dávat pozor na placené zóny, které jsou po Norsku skoro všude (nejlépe omrknout tuto stránku). Od Osla to do Voldy trvá ještě 8 hodin čisté jízdy a velká část cesty vede přes hory (proto se už několik měsíců děsíme, jak vlastně dojedeme domů, silnice se tu můžou kvůli počasí zavřít z hodiny na hodinu). Auto je tady nepopiratelně nejlepší dopravní prostředek. Za těch několik měsíců jsme tu byli na hodně výletech, a jelikož se do Multivanu vleze dohromady 7 lidí, cena vždycky hodně spadla 🙂 Nejdražší ovšem byly trajekty. Jelikož jsme zrovna v části Norska, kde se bez trajektu člověk nedostane téměř nikam, musí zkousnout norské ceny. Na druhou stranu jsme z trajektu jednou viděli delfíny. 🙂 Jelikož vzdálenosti mezi městy a vesnicemi jsou tu opravdu velké a MHD je drahé, skoro nikdy se nám nestalo, že bychom na naplánované výlety nenaplnili auto do posledního místa. Díky Multivanu jsme si zajeli do Bergenu (krásného přístavního města 5 hodin jízdy od Voldy), na Trolltungu (asi nejznámější turistická atrakce Norska, na kterou ale vede 12 h hike), projeli jsme si Atlantic Ocean Road a Trollstigen a západní Norsko jsme projezdili křížem krážem. 🙂 Samozřejmě s autem musíte počítat taky s jinými druhy problémů. Například když se vám ztratí SPZ v řece (naštěstí jsme ji našli), když vám dojde benzín 20 minut před cílem (to už se nám párkrát předtím stalo, takže jsme měli rezervu a brali to celkem v klidu, ale hádám, že pro ostatní to musel být asi trochu šok 😀 ), když si přibouchnete prsty do dveří tak, že s tím jedete do nemocnice, nebo když vám snaživý brigádník nalije kapalinu do ostřikovačů zdarma a vy jste mu zapomněli říct, že tam máte díru, takže po vás akorát na parkovišti zbude louže a tak. 🙂 Na cestu zpátky máme opět plné auto Erasmáků z Česka a ze Slovenska, tak snad se domů nějak dostaneme…:) A.

Příspěvek Autem do Norska pochází z Ano Anno

Život v autě

Ann — Sun, 06 Dec 2015 16:02:32 +0000

Minulé léto jsme s Jirkou bydleli tři měsíce v autě. Konkrétně ve VW Multivan. Došlo k tomu docela jednoduše- měli jsme práci v Anglii, ale neměli jsme kde bydlet. Namísto shánění drahého bydlení s nutností dojíždění do práce, jsme si řekli, že mnohem výhodnější (a levnější) bude prostě v práci bydlet. Jelikož jsme oba měli pracovat v kempu, nebyl to žádný velký problém. Měli pro nás pitch s elektřinou hned za záchodovým blokem, takže jsme měli všechno potřebné k přežití. Život v autě má několik nepopiratelných výhod- bydlení si všude vozíte sebou, můžete jezdit na výlety, no a mimo jiné je to taky fakt dobrá zkušenost. 🙂 Během těch tří měsíců jsme naše bydlení postupně vylepšovali, neustále jsme hledali způsoby, jak si ulehčit život, aby na nás v nejlepším případě nepršelo, když vaříme venku a podobně. První večer jsme vařili za deště pod deštníkem. Poslední noc jsme pohodlně seděli s vodní dýmkou v party stanu a kolem dokola bubnoval déšť. Život v autě naučí člověka být minimalistický. Nic jiného mu v podstatě nezbývá, to co se nevleze do auta zmokne. Před odjezdem jsem neměli skoro žádnou představu co vlastně budeme potřebovat. Proto jsme nakoupili nějaké základní kempingové vybavení (stolek, židle, malou ledničku, přenosný vařič a pár kusů nádobí) a tím to pro nás skončilo. Z domu jsme si také přivezli malý stan pro dva, ze kterého se stala zásobárna všeho, co nesmělo zmoknout, ale nevešlo se s námi do auta. Několikrát se nám stalo, že nám myši prokousaly podlahu a dostaly se k zásobám rýže. Člověk pak musel trochu improvizovat kam těch zbylých 5 kg rýže dát. Z deštníku z prvního večera jsme brzy přešli na plachtu, kterou jme měli uvázanou k autu a ke stromům. To bylo ale značně nepraktické, jelikož odvazovat plachtu kdykoliv jsme chtěli někam jet se ukázalo jako velký požírač času. Nakonec jsme se rozhodli pro koupi dvou party stanů a pomocí duct tape jsme je připevnili k sobě, ze zbylé plachty udělali provizorní stěnu proti návštěvníkům a bylo to fajn. V autě jsme měli neustále rozložená zadní sedadla, z těch nás ale po pár nocích všechno bolelo, takže jsme dokoupili nejlevnější memory foam a pak už se to podopadlo spaní v posteli. Po několika týdnech se nám rozpadly krabice od banánů (seriously), takže jsme je vyměnili za plastové, které nám posloužily i letos do Norska. Člověk se hlavně naučí co vlastně vydrží a když je s ještě jedním člověkem schopný tři měsíce žít v prostoru velikosti skříně, tak je asi všechno v pořádku. 🙂 Ve finále naše bydlení vypadalo takhle: A.

Příspěvek Život v autě pochází z Ano Anno