Americký kulturní šok (?)

Není nic divného, že se Amerika od Česka v mnoha ohledech liší. Na druhou stranu je ale USA založena na evropském způsobu života, takže se o kulturním šoku v pravém slova smyslu asi také nedá úplně mluvit. Je tu ale spousta věcí, které mě zarazily. O (někdy až směšné) velikosti úplně všeho jsem už psala v jednom z předchozích článků. Jaké jsou ale další věci, které mě tu překvapily?

  • V reklamách se můžou firmy porovnávat a shazovat se navzájem. Jde především o firmy, které vyrábějí třeba prací gely, domácí vůně apod. Osobně mi tato taktika přijde jako docela špinavý marketingový tah a v Česku je toto shazování zakázané. Zároveň mě také překvapilo, že se tento druh reklam pouští před začátkem filmu v kině. Z Česka jsem sice zvyklá na reklamy před filmem, většinou se ale jedná o parfémy (Sephorraaa…) nebo auta. Tady jsem si přišla spíš jako kdybych čekala na film v televizi.
  • Reklamy tu běží pořád. Navíc to vypadá, že jsou tu jednotlivé stanice domluvené a pouští je ve stejnou dobu (to znamená zhruba každých 5 minut, po skončení scény ve filmu apod.), takže člověk se stejně na nic rozumeného nepřekliká.
  • V Americe se spí pod prostěradlem. Hotel ve kterém pracujeme je v „evropském stylu,“ a tak tu jsou tradiční peřiny. Stává se ale, že si hosté vyžádají extra prostěradlo, pod kterým by mohli spát.
14012247_10206790801239314_752158974_n

Lake Geneva, WI, 2016

Pokračovat ve čtení

Kariéra pokojské v USA

Titulek mluví sám za sebe. Že se o žádnou zářnou kariéru nejedná je myslím docela jasné. Nicméně to je to, co tady teď dělám, bez příkras a se vším všudy. Ale člověk si díky tomu uvědomí spoustu věcí (bez některých bych se vážně klidně obešla) a taky ho to pár věcí přiučí.

K čemu tedy může být práce pokojské dobrá?

  • Naučí vás to být vděční, že můžete za několik měsíců odjet, studovat obor, který s housekeepingem nemá vůbec nic společného a v budoucnu se (snad) živit něčím úplně jiným. Je to tu takový trochu rodinný podnik, pracují tu jak rodiče tak jejich děti, na té stejné (či velmi podobné) pozici, rok za rokem.
  • Člověk zjistí kolik dospělých mužů ještě pořád neumí čůrat přímo do záchodu (I learned it the hard way). A obecně mu dojde jaký umí být některý lidi čuňata. Osobně se u téhle práce bojím dvou věcí: že jednou v pokoji najdu mrtvolu a že budu muset uklízet pokoj jako ze Strach a hnus v Las Vegas (viz toto).
13866569_10210829430757791_748445684_n

Co Jirka minulý týden našel v jednom z pokojů… 😀 (usa.jpavlik.cz)

Pokračovat ve čtení

Milwaukee, Lake Michigan a Green Bay

Dostali jsme v práci poprvé volno dva dny po sobě a dostali jsme ho všichni tři. Proto jsme si řekli, že už by to chtělo nějaký delší výlet (tzn. někam, kam se nedá dost dobře dojet na kole, jako třeba do Walmartu nebo Piggly Wiggly). Proto jsme se rozhodli půjčit si auto a vyrazit podél Lake Michigan (nebo také „toho fakt velkýho jezera“, jak jsem mu donedávna říkala já) přes Milwaukee až do Green Bay. Jak se trip povedl?

13672101_10206685986659015_1526004019_n

Pokračovat ve čtení

God bless America, týden 1.

Tak už jsem tu týden. Jaké jsou tedy první postřehy (od někoho, kdo je v podstatě Amerikou nepolíbený a tudíž místních zvyklostí neznalý) a jak tady teda bydlíme a pracujeme?

  • Kolo je tu nutnost, pokud chce být člověk aspoň trochu nezávislý a nechce se mu všude chodit pěšky (což teda tady není úplně ideál, protože je tu všechno pěšky dost daleko). Takže první věc, pro kterou jsem v sobotu ráno zamířila bylo kolo z Walmartu za $80. Jsme tu asi docela rarita, protože se tu na kole nedopravuje skoro nikdo. Prostě crazy Europeans, no. 😀
13606517_10210569099409670_7209094648483675007_n

Lake Geneva, Summer 2016, (c) Jirka Pavlík

Pokračovat ve čtení

5 otázek a odpovědí: Work & Travel USA

Napadlo mě, že bych dnešní článek koncipovala trochu jinak a to ve formě základních otázek, které jsem si při samotném procesu pokládala já a jak jsem si na ně odpověděla. :)

1. Dá se odjet na Work and Travel program i ve třeťáku na VŠ?

  • Na W&T můžou vyjet všichni VŠ (nebo VOŠ) studenti, kteří studují prezenčně, takže se to vztahuje i na studenty třetího ročníku (tzn. na mě). Vyjet se do USA tedy dá, ale není to úplně jednoduché primárně proto, že kvůli státnicím zřejmě budete moct přiletět do Ameriky až docela pozdě a ne všichni zaměstnavatelé jsou ochotni vás přijmout třeba začátkem července.
  • Právě kvůli tomu jsme si nemohli moc vybírat a museli jsme vzít tu nejdražší variantu programu – práci, kterou nám zprostředkoval vízový sponzor. Takže je dobré hned ze začátku počítat s omezenějšími možnostmi.
  • Zároveň je dobré dát nějaký důvod k návratu domů – pokračování ve studiu, již máte zajištěnou práci apod. ať se potom vyhnete možným nepříjemnostem, protože by si o vás mohli myslet, že v podstatě nemáte moc důvod proč se vracet do ČR a třeba byste chtěli do Států emigrovat.
12622335_10209131108940807_7214883270703861854_o

NYC, 2016 (c) Jirka Pavlík

Pokračovat ve čtení